1. koho, čeho odříkat se, zříkat se někoho n. něčeho, výrokem se odlučovat od někoho n. něčeho; koho zapírat: abdicamus occulta dedecoris odṙiekame (-e přeps. z -y) sě EvKap 7a (2 C 4,2: odrziekami Bibl KapPraž B VI/2, var. v. otkládati 1, otpierati 8); kmotrové…za ně [děti] řkú, že sě chtie křstíti…a že sě diábla odrzieczi ŠtítMuz 151a (odrzyeczy ~Jez); když se [duše při křtu] odrzieze všech pých i hrdostí GestaU 165 (se odrziezij ~M, sě odřěčil ~B); otcóv svých a jiných chudých přátel se odrziekagij [povýšenci] aneb stydie se jimi HusSvatokup 170a; zlými skutky se jeho [zlí lidé Boha] odrzyekay (m. -gy) HusKorJ 2b (Tt 1,16 factis…negant: jej zapierají BiblOl, zapierají ~Lit, ~Pad, ~Praž; fig.); ║ neb se tu [na křtu] odrzíečzij [kmotrové], a pýcha na nich hrozná RokJanB 30b odříkají se ďábla (srov. otřiekanie 2)

2. jur. čeho, ot čeho [majetku, práva ap.] (čím) zříkat se, vzdávat se něčeho (nějakým zápisem ap.): renunciat odrzyeka sě MamUKA 34a (L 14,33: var. a lat. v. otřéci sě 3); Georgius…abrenuncciat alias odrzika se omni jure suo, quod ad Pontagium ante Preroviam habet LandtafelOl 342 (1418); ab illa vinea se abdicit alias odrzieka List AMP 2002, I9b (1449); že se jest [strana] všeho dědictvie svého otcovského…odrzekla a mocí zápisu tohoto odrzieka uplně a docela VšehK 167b; odřekl jse i tiemto zápisem odřieká se…od svrchupsané vinničky ArchČ 18,327 (1462); toho [povinnosti ručit] se všeho Petr svrchupsaný odpisuje a odříká DeskyMorOl 32 (1481); ║ Hanuš Ostrman odřieká se téhož Kunrata věčně viece nenapomínati z nadepsaných dvú set zlatých rýnských ArchČ 9,515 (1490) zavazuje se, že nebude upomínat